Půdorys je pohled na dům shora, jako byste mu sundali střechu a podívali se dovnitř. Vyčtete z něj rozmístění místností, jejich plochy, polohu oken, dveří a schodiště. A hlavně to nejdůležitější: jestli se v tom domě dá normálně žít.

Tenhle článek vám ukáže, jak půdorys číst a podle čeho poznat, že dispozice funguje. Projdeme plochy, tvar domu, schodiště, podkroví i fasádu.

Jestli ještě nevíte, jaký dům vlastně chcete, začněte u přehledu typů rodinných domů. Tenhle článek je o tom, co se děje potom.

Co je půdorys domu a co všechno z něj vyčtete?

Půdorys rodinného domu je vodorovný řez domem. Vede se zhruba v jedné třetině výšky místnosti. Já osobně řežu výš, ve dvou třetinách, protože pak jsou v kresbě vidět i okna, která jsou posazená výš.

Proto na půdorysu najdete okna i dveře, ale ne třeba kuchyňské skříňky nad linkou.

Co v půdorysu najdete:

  • Tloušťku a polohu stěn. Silná čára je nosná stěna, tenká příčka.
  • Okna a dveře včetně směru otevírání. Ten oblouk u dveří není ozdoba, ale prostor, který musí zůstat volný.
  • Čísla a plochy místností. Bývají v legendě, ne v samotné kresbě.
  • Schodiště se šipkou, která ukazuje směr nahoru.
  • Kóty, tedy rozměry. Uvádějí se v milimetrech, takže 4 500 znamená 4,5 metru.

Co z půdorysu naopak nevyčtete: výšku stropů, sklon střechy a to, jak bude dům vypadat zvenku. Na to jsou řezy a pohledy.

Přehled šesti značek používaných v půdorysu rodinného domu: nosná stěna jako silná čára, příčka jako tenká čára, okno jako přerušení ve stěně se třemi linkami, dveře s obloukem směru otevírání, schodiště se šipkou nahoru a kóta s rozměrem 4 500 v milimetrech.
Šest značek, bez kterých se půdorys číst nedá. Kóty jsou vždy v milimetrech, takže 4 500 znamená 4,5 metru.

A jedna věc, kterou si lidé u půdorysů neuvědomují. Papír unese všechno. Na výkrese vypadá každá místnost dostatečně velká, protože do ní nepostavíte nábytek a nezkusíte se v ní otočit s nákupem v ruce.

Užitná, obytná, nebo zastavěná plocha? V čem se liší

Tyhle tři pojmy znamenají tři různá čísla a rozdíl mezi nimi bývá i dvojnásobný. Proto se ptejte vždy, o kterou plochu jde.

PlochaCo to je
Podlahová plochaPro povolení stavby, pro průkaz energetické náročnosti i pro požadavky na výstavbu se počítá podle ČSN ISO 9836. Započítávají se do ní i vnitřní stěny, příčky, sloupy, komíny, garáž, technická místnost, chodby i schodiště
Zastavěná plocha domuPlocha, kterou dům zabírá na pozemku, měřeno po vnějším obrysu včetně stěn
Užitná plochaSoučet ploch všech místností uvnitř domu. Podle způsobu výpočtu do ní může spadnout i terasa, závětří nebo garáž
Obytná plochaJen místnosti, ve kterých se bydlí. Bez chodeb, technické místnosti, garáže a koupelen

Jedna věc, ve které se chybuje nejčastěji. Zastavěná plocha domu není totéž co zastavěná plocha pozemku. Do té druhé se počítají i zpevněné plochy, parkovací stání a zahradní domek. Když se v územním plánu mluví o zastavěnosti pozemku, jde vždy o tu druhou.

Podlahová plocha: pozor, kdo ji počítá

Realitní kancelář počítá podlahovou plochu jinak než projektant. Pro povolení stavby, pro průkaz energetické náročnosti budovy a pro požadavky na výstavbu podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí širší definice podle technické normy ČSN ISO 9836.

Do téhle podlahové plochy se započítávají i:

  • vnitřní stěny, příčky a sloupy
  • komíny
  • garáž a technická místnost
  • chodby a schodiště

Celková podlahová plocha domu je součtem podlahových ploch jednotlivých podlaží. Ne jen přízemí, jak se někdy uvádí.

A u obytného podkroví platí zvláštní pravidlo. Do podlahové plochy se započítává jen ta část podlahy, nad kterou je světlá výška nejméně 1,2 metru. Proto se u podkroví vyplatí ptát se nejen na plochu, ale i na to, podle čeho se počítala.

Ukážu to na skutečném projektu z praxe. Bungalov 6+kk s garáží pro dvě auta měl zastavěnou plochu 316,74 m², užitnou plochu 253,01 m² a obytnou plochu 100,86 m². Mezi prvním a posledním číslem je víc než trojnásobek.

Pozor na jedno. Užitná plocha 253 m² zní jako obrovský dům. Ale bydlí se ve stovce. Zbytek je garáž, dílna, chodby, terasa a závětří.

Když v inzerátu nebo v katalogu vidíte jedno číslo bez upřesnění, je to skoro vždycky to nejvyšší z těch tří. Podrobné plochy tří konkrétních domů najdete v článku o tom, jak vypadají projekty bungalovů 5+kk a 6+kk.

Kdy je kuchyň obytná místnost a kdy ne

Tohle skoro nikdo neví, a přitom rozhoduje o tom, jestli je váš dům 4+kk, nebo 5+kk. Určuje to technická norma ČSN 73 4301 Obytné budovy.

  • Kuchyň, která splňuje podmínky obytné místnosti a má podlahovou plochu nejméně 12 m², je obytnou místností. Když má míň, spadá do příslušenství bytu.
  • Když má kuchyň nahradit obývací pokoj, tedy jde o spojený prostor, který znáte pod zkratkou kk, musí mít celá ta společná místnost nejméně 16 m² u jednopokojového bytu a 18 m² u dvoupokojového a většího.

Není to marketing, je to norma. A je to důvod, proč stejně velký dům může být v jednom katalogu 4+kk a v jiném 5+kk.

Když vidíte u domu jedno číslo, zeptejte se na tři věci:

  • Je to plocha zastavěná, užitná, nebo obytná?
  • Počítá se do ní terasa, závětří a garáž?
  • Je to za celý dům, nebo za jedno podlaží?

Jak velký dům rodina opravdu potřebuje?

Univerzální číslo neexistuje a každý, kdo vám ho řekne, si ho vymyslel. Potřebná velikost vychází z počtu lidí, z toho, jestli někdo z domova pracuje, a z toho, kolik věcí doma skladujete.

Z mojí praxe pro srovnání dva skutečné domy pro čtyřčlennou rodinu:

  • Přízemní bungalov 5+kk s krytým stáním pro dvě auta: užitná plocha 136,6 m², zastavěná plocha 176 m².
  • Patrový dům pro stejně velkou rodinu vyjde na srovnatelnou užitnou plochu, ale zastavěná plocha bývá zhruba poloviční. Plocha se rozdělí do dvou podlaží.

A právě tohle je důvod, proč se typ domu vybírá dřív než dispozice. Stejná rodina, stejné potřeby, a přesto úplně jiný nárok na pozemek. Rozebírám to v článku o tom, jestli postavit přízemní, nebo patrový dům.

Praktická rada místo tabulky. Projděte si svůj současný byt nebo dům a napište si, co vám v něm chybí a co naopak nepoužíváte. Tenhle seznam je pro návrh cennější než jakékoliv doporučené metry čtvereční.

Jaký tvar půdorysu zvolit? Obdélník, L, nebo U

Nejlevnější je obdélník, nejpraktičtější bývá L. Každý ohyb navíc znamená další roh, další detail a další peníze.

Tvar půdorysuVýhodyNevýhody
ObdélníkNejlevnější na stavbu, nejjednodušší střecha, nejmenší tepelné ztrátyTerasa nemá závětří, okna míří jen na čtyři strany
Půdorys domu do LVytváří chráněný kout terasy, odděluje denní a klidovou zónuDražší než obdélník, složitější střecha v místě napojení, vzniká chodbovější dispozice
Tvar UVnitřní dvůr nebo atrium, maximální soukromíNejdražší, nejvíc rohů, nejvyšší tepelné ztráty
Atypický tvarŘeší nepravidelný pozemek nebo výhledKaždý zlom se projeví v ceně i v detailech

Tvar není estetické rozhodnutí. Půdorys do L vzniká proto, že chcete chráněnou terasu nebo oddělit ložnice od obýváku. Ne proto, že se vám líbí na fotce.

Tři půdorysné tvary rodinného domu vedle sebe. Obdélník se čtyřmi rohy a terasou v pruhu za domem, půdorys do L se šesti rohy a terasou v chráněném koutě a tvar U s osmi rohy a terasou ve vnitřním dvoře.
Čím víc rohů, tím dražší stavba. Za chráněnou terasu u půdorysu do L se platí dvěma rohy navíc.

A pozor na jednu věc, se kterou se u L nepočítá. Delší rameno znamená, že se místnosti nedají seskupit kolem jednoho středu. Vzniká tím chodbovější dispozice a chodba je plocha, za kterou platíte základy i střechu.

Platí jednoduché pravidlo: čím členitější půdorys, tím dražší stavba a tím vyšší tepelné ztráty. Každý roh je místo, kde se něco napojuje a kde může vzniknout chyba.

Kde má být schodiště a proč o něm rozhodujete jako o prvním?

Schodiště je uzel celé dispozice a jeho poloha se určuje na začátku návrhu, ne na konci. Rozhoduje o tom, kudy se v domě chodí a kolik plochy padne na chodby.

Na co si u schodiště dát pozor:

  • Schodiště musí být v obou podlažích nad sebou. Zní to samozřejmě, ale právě tím se svážou dispozice přízemí a patra dohromady.
  • Nepatří doprostřed obývacího pokoje. Vypadá to efektně, ale ztratíte tím klid i stěnu na nábytek.
  • Nepatří ani do zádveří. Studený vzduch od vchodu jde po schodech rovnou nahoru do ložnic.
  • Nejlepší poloha je u chodby nebo haly, ze které se dá rozejít do místností v obou podlažích.
  • Prostor pod schodištěm využijte. Vejde se tam komora, šatní skříň nebo WC. U menších domů je to plocha, která jinak propadne.
  • Když to dispozice dovolí, dejte schodiště do středu půdorysu. Tím se nejspolehlivěji vyhnete dlouhým chodbám, protože se z něj dá rozejít na všechny strany.
  • Myslete na stěhování. Po schodišti musí projít postel, pračka a gauč. Točité schodiště vypadá hezky do chvíle, než se nastěhujete.

Historka z praxe, která se opakuje pořád dokola

Přišel za mnou investor se skicou, jak si svůj dům představuje. Podívala jsem se na ni a hned viděla ten nejčastější problém, se kterým se u skic od investorů potkávám.

Schodiště. Lidé si ho do skici zakreslí jako malý obdélníček s poznámkou, že tady bude schodiště. Jenže schodiště je nejdůležitější část dispozice a zabírá nemalé místo. Ve skicách bývá nejméně o polovinu menší, než ve skutečnosti musí být.

U toho konkrétního domu to dopadlo tak, že hotová dispozice vypadala nakonec úplně jinak než jeho skica. A to jen proto, že nepočítal s tím, kolik místa zabere schodiště do patra.

A jedna věc, o které se nemluví. Schodiště není jen spojnice. Je to místo, kde se v domě denně potkáváte. Když je schované v úzké chodbě, dům působí menší, než ve skutečnosti je.

Co musí umět podkroví, aby se v něm dalo bydlet?

Podkroví není automaticky obytný prostor. Aby se v něm dalo bydlet, musí splnit požadavky na světlou výšku, prosvětlení, větrání a tepelnou izolaci. Jinak je to půda, ne pokoj.

Řez podkrovím se sedlovou střechou a stropem v úrovni kleštin. Uprostřed zlaté pásmo se světlou výškou 2,2 metru ohraničené shora kleštinami, nad nimi půda. Po stranách světle šedé pásmo mezi 1,2 a 2,2 metru a u okapu tmavěji šedé pásmo pod 1,2 metru. Zakótované jsou výšky 2,2 m a 1,2 m. Legenda vysvětluje, že pásmo nad 2,2 m musí tvořit aspoň polovinu podlahové plochy místnosti a pásmo pod 1,2 m se do podlahové plochy nezapočítává.
Světlé výšky 2,2 m musí dosáhnout aspoň polovina podlahové plochy místnosti. Strop tu tvoří kleštiny. Co je pod 1,2 m, se do podlahové plochy nepočítá vůbec.

Čtyři věci, na kterých to stojí:

  1. Světlá výška podkroví. Obytná místnost v podkroví musí mít světlou výšku nejméně 2,2 m. U místnosti se šikmým stropem musí být této výšky dosaženo nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti. A plocha, nad kterou je světlá výška menší než 1,2 m, se do plochy obytné místnosti nezapočítává vůbec.
  2. Prosvětlení a větrání. Střešní okna nejsou jen zdroj světla. V létě se přes ně podkroví přehřívá, takže se současně navrhuje stínění.
  3. Skladba podlahy v podkroví. U dřevěné podlahy na trámovém stropě se řeší i kročejový hluk. Bez něj slyšíte v obýváku každý krok shora.
  4. Zateplení podkroví. Izolace mezi krokvemi i pod nimi a hlavně parozábrana, která musí být provedená poctivě. Tady se dělá nejvíc chyb, které se projeví až po letech.

Požadavky na světlou výšku stanovuje vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, v § 38 odst. 1. Prakticky z nich plyne jedna věc: čím nižší sklon střechy, tím dřív se využitelná plocha podkroví smrskne. A smrskne se rychleji, než čekáte.

Přiznané trámy v podkroví: kdy ano a kdy ne

Rozhoduje tvar krovu, ne vkus. Klíčové jsou kleštiny, tedy vodorovné trámy, které spojují protilehlé krokve.

Když je nad kleštinami do štítu málo místa, krov bych rozhodně otevřela. Prostor tím získá výšku a tepelné ztráty nebudou nijak velké.

Když jde o mohutnou konstrukci krovu, je lepší ji v úrovni kleštin uzavřít. Jinak vytápíte objem, ze kterého nic nemáte.

Dnes se kvůli přerušení tepelného mostu většinou používá nadkrokevní izolace. Trámy tedy viditelné být můžou a nemusí, izolace to neřeší za vás. Je to nakonec o tom, jak to investor cítí.

Kdy se řeší fasáda a proč až na konci?

Fasáda je poslední krok, ne první. Vychází z dispozice, z rozmístění oken a z tvaru střechy. Když se navrhuje obráceně, vzniká dům, který zvenku vypadá dobře a uvnitř nefunguje.

Tohle je celý princip, na kterém stavím. Dům se navrhuje zevnitř ven. Nejdřív sedne dispozice na to, jak rodina opravdu žije. Fasáda je až důsledek, ne zadání.

A proč o tom mluvím tak důrazně? Nedávno jsem se bavila s realitní makléřkou, která prodává byty pro jedno renomované pražské architektonické studio. Ptala jsem se jí, jak se ty byty navrhují.

Odpověď byla, že architekt navrhne hmotu, tedy vnější podobu domu, a pak to posune mladší kolegyni, která do toho nasouká byty.

Zamrazilo mě. A přestala jsem se divit, jak vypadají dispozice některých nových bytů v Praze. Nepraktické místnosti, hluché kouty, chodby, které nikam nevedou. To je přesně výsledek toho, když se dům řeší zvenku dovnitř.

Co z dispozice do fasády propíše:

  • velikost a rozmístění oken, které určí rytmus fasády
  • poloha terasy a závětří, tedy kde bude dům ustupovat
  • tvar střechy a její přesah
  • poloha garáže nebo krytého stání, což je z ulice nejvýraznější prvek

A funguje to i opačným směrem. Dobrá dispozice se pozná i zvenku. Okna na fasádě sedí proto, že sedí uvnitř.

V jaké fázi se co rozhoduje?

Většina rozhodnutí o dispozici padá v architektonické studii, tedy hned na začátku. Čím později se mění, tím dráž to vyjde.

RozhodnutíKde se děláCo se stane, když se odloží
Tvar půdorysu a dispoziceArchitektonická studieZměna později znamená přepracovat celý projekt
Poloha schodištěArchitektonická studiePosune se dispozice obou podlaží najednou
Velikost technické místnostiStudie i projekt pro povolení záměruTechnologie se nevejdou nebo nejdou servisovat
Přiznané trámy v podkrovíProjekt pro povolení záměru a projekt pro provádění stavbyIzolace musí být nadkrokevní, dodatečně to jde draze nebo vůbec
Terasa na ploché střešeStudie i projekt pro povolení záměruNosná konstrukce a odvodnění se navrhují znovu
Skladba podlahy a kročejová izolaceProjekt pro provádění stavbyV obývacím pokoji slyšíte každý krok shora

Proto se na studii nešetří. Je to nejlevnější fáze, ve které se dá cokoliv změnit. Na papíře stojí přesun stěny nic, v hrubé stavbě desetitisíce.

A ještě jedna věc, která tuhle tabulku mění. Když studii dělá dobrý technik, který rozumí souvislostem konstrukcí a technologií, vyřeší všechno z téhle tabulky kromě skladeb už ve fázi studie. A je po problému.

Tohle je rozdíl mezi architektem, který kreslí hmotu, a projektantem, který ví, co se za tou hmotou musí vejít.

Jak vzniká dobrá dispozice? Pět kroků

Dispozice nevzniká kreslením místností. Vzniká otázkami. Takhle to dělám já, krok za krokem.

  1. Ptám se, jak rodina žije, ne kolik chce pokojů. Kdo vstává první. Kde se snídá a kde večeří. Jestli někdo pracuje z domova. Kolik je bot u dveří a kam se dává prádlo. Z toho vznikne zadání, které katalog nikdy mít nebude.
  2. Osadím dům na pozemek. Kde je vjezd, kde soused, odkud přichází ranní a odkud odpolední slunce. Tím se rozhodne, kam přijde obývací pokoj a kam ložnice. Tohle nejde dělat obráceně.
  3. Rozdělím dům na zóny. Denní a klidovou. A rozmyslím, kudy se mezi nimi chodí a co se má a nemá potkávat.
  4. Umístím schodiště. Až teď, když vím, jak se v domě bude chodit. Schodiště je uzel, kolem kterého se všechno skládá.
  5. Doladím místnosti s nábytkem. Do každé místnosti zakreslím, co v ní reálně bude stát. Až tady se pozná, jestli je pokoj opravdu dost velký, nebo jen vypadá dobře na papíře.

Všimněte si, co v tom seznamu není. Vzhled domu. Ten přijde až potom a vyplyne z toho, co jsme vyřešili uvnitř.

A teď to hlavní. Každý z těch kroků se dá udělat rychle a špatně. Rozdíl mezi dobrou a špatnou dispozicí není v talentu, ale v tom, kolik otázek se na začátku položí.

Jak poznat, že dispozice funguje?

Dobrá dispozice se pozná podle provozu, ne podle vzhledu. Projděte si půdorys těmito osmi otázkami. Když u některé zaváháte, je co řešit.

  • Dojdete z auta do kuchyně s nákupem, aniž byste procházeli obývákem?
  • Je v přízemí WC pro návštěvu? Bez toho posíláte hosty nahoru přes ložnice.
  • Dá se dostat na terasu z kuchyně? Jídlo se nosí ven častěji, než si myslíte.
  • Má každá ložnice stěnu na postel, která není přerušená dveřmi ani oknem?
  • Slyšíte z ložnice televizi z obýváku? Klidová a denní zóna se musí oddělit vědomě.
  • Kam dáte vysavač, kola a sezónní věci? Když to na půdorysu není, skončí to v garáži.
  • Dají se v technické místnosti dělat domácí práce? Praní, sušení, žehlení, umytí psích tlapek po procházce. Proto ji dnes navrhuji nejméně na 7 m².
  • Vytočíte se v chodbě s velkým břemenem do pokoje? Chodba nesmí být zbytečně velká, ale ani moc úzká. Když je úzká, nedostanete do pokojů nábytek.

Chyby, které se objeví až ve fázi projektu a během stavby, rozebírám zvlášť v článku o tom, jaké jsou nejčastější chyby v projektu domu.

Časté otázky

Co je půdorys domu?

Půdorys domu je vodorovný řez domem vedený zhruba v jedné třetině výšky místnosti, tedy pohled shora do jednotlivých podlaží. Někteří projektanti volí řez výš, ve dvou třetinách, aby byla v kresbě vidět i okna posazená výš. Ukazuje rozmístění a plochy místností, tloušťku stěn, polohu oken a dveří včetně směru otevírání, schodiště a kóty v milimetrech. Výšku stropů ani vzhled domu zvenku z půdorysu nevyčtete, na to slouží řezy a pohledy.

Jaký je rozdíl mezi užitnou a zastavěnou plochou?

Zastavěná plocha domu je plocha, kterou dům zabírá na pozemku, měřená po vnějším obrysu včetně stěn. Nezaměňujte ji se zastavěnou plochou pozemku, do které se počítají i zpevněné plochy, parkovací stání a zahradní domek. Podlahová plocha se pro povolení stavby a pro průkaz energetické náročnosti počítá podle ČSN ISO 9836 a započítávají se do ní i vnitřní stěny, příčky, sloupy, komíny, garáž, technická místnost, chodby i schodiště. Celková podlahová plocha domu je součtem podlahových ploch jednotlivých podlaží. U obytného podkroví se započítává jen ta část podlahy, nad kterou je světlá výška nejméně 1,2 m. Užitná plocha je součet podlahových ploch místností uvnitř domu a podle způsobu výpočtu do ní může spadnout i terasa, závětří nebo garáž. Obytná plocha je pak jen to, v čem se skutečně bydlí, bez chodeb, technické místnosti a garáže. U jednoho skutečného bungalovu 6+kk vycházela zastavěná plocha 316,74 m², užitná 253,01 m² a obytná jen 100,86 m².

Jaká je minimální světlá výška podkroví?

Obytná místnost v podkroví musí mít světlou výšku nejméně 2,2 m. U místnosti se šikmým stropem musí být této výšky dosaženo nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti. Plocha, nad kterou je světlá výška menší než 1,2 m, se do plochy obytné místnosti nezapočítává. Vyplývá to z vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 38 odst. 1. Rozhodující proto není nejvyšší bod pod hřebenem, ale kolik podlahové plochy tyto podmínky splní.

Jaký tvar půdorysu je nejlevnější?

Nejlevnější je obdélník, protože má nejmenší počet rohů, nejjednodušší střechu a nejnižší tepelné ztráty. Půdorys domu do L je dražší, ale vytváří chráněný kout terasy a odděluje denní a klidovou zónu. Tvar U s vnitřním dvorem je nejdražší. Obecně platí, že čím členitější půdorys, tím vyšší cena stavby i provozu.

Kde má být v domě schodiště?

Nejvhodnější poloha je u chodby nebo haly, ze které se dá rozejít do místností v obou podlažích. Schodiště musí ležet v obou podlažích nad sebou. Nepatří doprostřed obývacího pokoje ani do zádveří, odkud jde studený vzduch rovnou nahoru do ložnic. Prostor pod schodištěm se dá využít na komoru, šatní skříň nebo WC. Myslete i na to, že po schodišti musí projít postel a pračka.

Kdy je kuchyň obytná místnost?

Podle technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy je kuchyň obytnou místností tehdy, když splňuje podmínky obytné místnosti a má podlahovou plochu nejméně 12 m². Když má méně, spadá do příslušenství bytu. Pokud má kuchyň nahradit obývací pokoj, tedy jde o spojený prostor označovaný zkratkou kk, musí mít celá tato společná místnost nejméně 16 m² u jednopokojového bytu a nejméně 18 m² u dvoupokojového a většího. Právě tohle rozhoduje o tom, jestli je dům označený jako 4+kk, nebo 5+kk.

Kdy se navrhuje fasáda rodinného domu?

Fasáda se navrhuje až po dispozici, ne před ní. Vychází z rozmístění oken, z polohy terasy a závětří, z tvaru střechy a z umístění garáže. Když se dům navrhuje obráceně, tedy od vzhledu dovnitř, vzniká dům, který zvenku vypadá dobře, ale uvnitř nefunguje.

Chcete dispozici, která sedne vaší rodině?

Půdorys rodinného domu není výkres pro úřad. Je to návod, jak budete příštích třicet let žít.

Pokud teprve začínáte, objednejte se na konzultaci a projdeme to nad vaším pozemkem a vaším zadáním. Když už víte, co chcete, podívejte se, jak probíhá architektonický návrh domu.

Svěřte se mi se svým snem o bydlení a společně se můžeme pustit do práce.

Ing. Alžbeta Podstavská, autorizovaná projektantka rodinných domů s více než 20 lety praxe. Navrhuji a projektuji domy v Praze a Středočeském kraji.

Zdroje

  • Vlastní projekční praxe, architektonické studie a projekty rodinných domů v Praze a Středočeském kraji. Uvedené plochy pocházejí ze skutečných projektů.
  • ČSN 73 4301 Obytné budovy, ze které vychází podmínky pro to, kdy je kuchyň obytnou místností a jak velký musí být spojený obytný prostor
  • Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 38 odst. 1, ze kterého vychází požadavek na světlou výšku obytné místnosti v podkroví
  • ČSN ISO 9836, ze které vychází výpočet podlahové plochy pro povolení stavby a pro průkaz energetické náročnosti budovy
  • Stavební zákon a prováděcí vyhlášky k dokumentaci staveb
Share This