V dnešní době je zásadní otázkou, zda si nechat postavit nízkoenergetický nebo pasivní rodinný dům. Víte však, co tyto dva pojmy vlastně znamenají a čím se od sebe liší? Jaké mají výhody a zda se Vám je vůbec vyplatí postavit?

Na první pohled se Vám může zdát, že mezi nízkoenergetickým a pasivním domem není žádný zásadní rozdíl. Spojuje je celá řada věcí. Oba tyto typy úsporných staveb nabízí vysoký komfort, příjemné vnitřní prostředí a nižší náklady na energie. V čem tedy mezi nimi rozdíl spočívá?

První odlišností je celkové množství energie na vytápění. Nízkoenergetické domy se vyznačují nízkou spotřebou energie na vytápění v rozsahu 15-50 kWh/m2 za rok. U tohoto typu jsou roční úspory za teplo v desítkách tisíc korun. Pasivní domy jsou ještě více úsporné než nízkoenergetické. Mají přísnější požadavky a kritéria na úspory energií provozu domu. Jejich spotřeba energie na vytápění se pohybuje do 15kWh/m2 a spořádají tedy ještě méně energií.

Aby se u domu dalo dosáhnout nízké spotřeby energie na vytápění, je třeba také zvolit vhodně tvar domu – co nejjednodušší a kompaktní.  Při návrhu se musí dbát také na kvalitní okna, dostatečně silnou tepelnou izolaci a precizní provedení všech konstrukčních detailů.

U pasivních domů se dávají silnější izolace i přes 30cm. Pasivní dům musí být vždy dokonale vzduchotěsně uzavřený a vybavený řízeným větráním s rekuperací tepla. Název pasivní vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Využívají se vnější zisky ze slunečního záření a vnitřní zisky jako je teplo vyzařované lidmi a spotřebiči.

Díky kvalitní izolaci a neprůvzdušnosti obálky budovy tyto zisky neutíkají ven a společně se vzduchotechnickou jednotkou zajišťují po většinu roku příjemné teploty v místnostech.

Tento energeticky úsporný systém funguje tak, že teplý odpadní vzduch z místností je odsáván a vypouštěn ven z domu. Prochází tepelným výměníkem (rekuperátorem), kde pomáhá ohřát čerstvý vzduch na potřebnou teplotu. Máme tak doma příjemné a zdravé mikroklima bez plísní a bakterií, i když neotevíráme vůbec okna.

Na rozdíl od pasivního, potřebuje nízkoenergetický dům větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém. Tím se vyrovnávají investiční náklady, ale provozní náklady zůstávají u domu nízkoenergetického o poznání vyšší než u domu pasivního. Nízkoenergetické domy jsou vytápěny pomocí energeticky úsporného zdroje, jakým je například tepelné čerpadlo.

Z čeho je možné tyto domy postavit? Nízkoenergetický dům lze v zásadě postavit ze stejných materiálů jako pasivní. Vhodné materiály jsou plná nebo děrovaná cihla, tvárnice z nepálené hlíny, vápenopískové bloky, anebo například dřevo. Odborníci většinou nedoporučují stavět nízkoenergetické domy z pórobetonových tvárnic z důvodu malé akumulace tepla. U domů pasivních se pórobetonové tvárnice používají jen výjimečně a keramické tvárnice skoro vůbec.

Každého však určitě nejvíce zajímá cena a návratnost investic. Pořizovací cena domů bývá o něco vyšší. U přímé investice je návratnost u nízkoenergetického domu obvykle mezi 12 až 15 lety. Pasivní dům je při současných cenách energií na tom s návratností o něco lépe, a to právě díky malé spotřebě energie na vytápění.

Závěrem lze říci jen, že tyto domy jsou nesrovnatelně pohodlnější pro život a do komfortu bydlení se vyplatí investovat.

Share This